07.06.2015 13:04
Do Janovic jsme v sobotu v tropickém počasí přijeli odehrát zatím jednoznačně nejdůležitější zápas jarní části sezóny. Hrálo se tzv. o 6 bodů, vítěz by se velmi přiblížil druhému místu v tabulce. Bohužel jsme přijeli docela oslabeni především vinou zranění. Celkem 5 hráčů hrálo pře zranění a přes bolest, například Panči chytal s utrženým meniskem v pravém koleni, ale i přesto dokázal soupeře několikrát vychytat.
Do zápasu jsme nevkročili nejlépe, protože v prvních deseti minutách soupeř několikrát zahrozil a dokonce nastřelil břevno. Působili jsme trochu zakřiknutě a nějakou dobu nám trvalo než jsme se dostali do zápasu. Nicméně od 15. minuty jsme konečně začali držet balón a hrát naši hru. Se zlepšením začaly přicházet i šance. Po jedné z akcí z levé strany přišel centr a Štěpán Thümmel v souboji dokázal dopravit balón do branky. V tomto momentě poprvé citelně zasáhl do hry pan rozhodčí, který branku neuznal pro údajnou Štěpánovu ruku, kterou z místa, kde stál, nemohl vůbec vidět.
I přes naše zlepšení bohužel první skóroval soupeř. Po krásné kolmé přihrávce ze středu hřiště se za naši obranu dostal domácí útočník. První šanci sice ještě Panči dokázal vyrazit, ale na dorážku u byl krátký. Naštěstí se nám ještě do konce poločasu po rohu povedlo srovnat a s tím už rozhodčí nic dělat nemohl.
Ovšem za to, co se začalo dít ve druhém poločase, by se možná styděl i známý Ivánek Horník, protože to byla vskutku fotbalová loupež. V prvních minutách druhé půle jsme na soupeře nastoupili a několikrát to před jejich brankou dost hořelo, ale bohužel se nám nepovedlo naši převahu zúročit góly. Od cca desáté minuty druhé půle začal pan rozhodčí naprosto tendenčně ovlivňovat zápas ve prospěch domácích. Ačkoliv jsme daleko víc než soupeř drželi balón, tak jsme paradoxně byli více faulujícím týmem. Standartní situace po těchto faulech bohužel rozmělnily náš tlak a hra se začala kouskovat. Aby toho nebylo málo, tak pan sudí, který celý zápas tvrdil, že nechce moc hru přerušovat, tak kdykoliv se naši hráči dokázali prokombinovat do slibné akce přes faul soupeře, tak místo ponechané výhody okamžitě hru přerušil, aby se Janovičtí mohli zformovat a náš útok mohl začít nanovo. Domácího pomezního ani nemá cenu hodnotit, ofsajd neofsajd praporek byl pořád nahoře. Okolo 80. minuty přišla asi jediná menší chyba naší obrany, kterou ovšem soupeř okamžitě potrestal. Následně ovšem přišel moment, který jsem zatím nezažil. Po pár minutách jsme dokázali zásluhou Marka Ponta vyrovnat, bohužel pan rozhodčí tuto branku nejdřív uznal ale na "radu" pana pomezního gól zase odvolal pro údajný ofsajd. Ač se kluci snažili seč mohli, tak už bohužel vyrovnat nedokázali, což tedy znamená, že body zůstaly v Janovicích.
Je mi opravdu špatně z toho, co se v Janovicích dělo. Místo toho, abychom si to s Janovicemi rozdali na férovku a zkrátka by lepší vyhrál, tak máme na tento zápas akorát hořké vzpomínky na to, jak někteří kluci odcházeli ze hřiště s brekem. Za všechno mluví i to, že se některým klukům hráči soupeře dokonce omluvili za to, co se tam dělo. Klukům musím vyseknout poklonu, protože nechali na hřišti duši, ukázali charakter a obrovskou vůli po vítězství, jsou ovšem věci, které nejsme schopni ovlivnit, pokud si chceme zachovat čisté svědomí. Můžu už jen říct to, že jsem na kluky hrdý za ten výkon a že je pro mě čest dělat tomuto týmu vedoucího!!!
Hodnocení trenéra:
Na hodnocení zápasu jsem si musel dát jeden den odstup, ale stejně ze mě nevyprchaly emoce ze včerejšího zápasu. V týdnu jsme se v rámci možností připravovali na zápas o postup, s hráči jsme provedli individuální pohovory, vysvětlili jsme si, co budeme chtít v Janovicích hrát. Přeci jen, čekal nás asi nejlepší tým jara, tým který trénuje v největším počtu kluků a především tým s největšími ambicemi.
Samozřejmě je třeba hodnotit zápas ze dvou rovin. První rovina je náš přístup k zápasu a samotný výkon. Já jako trenér mohu od kluků těžko očekávát, že by mohli vůbec lépe dodržovat taktiku, hrát s větším nasazením a ještě více přehrát tak těžkého soupeře na jeho hřišti. Prvních 10 minut na nás soupeř vlétl a mohl jít do vedení. Od tohoto okamžiku jsme byli lepším a kombinačně schopnějším týmem. Přestože šel soupeř do vedení, vytrvale jsme kombinovali, přehrávali jej a před poločasem i vyrovnali. To, co se dělo ve druhé půli se těžko hodnotí. Janovičtí už z únavy nemohli takřka chodit (povětšinou se bránili bez míče), ale zkrátka vstřelili druhou branku ze standartky a rozhodlo se. Gratulujeme k postupu.
Druhou rovinou jsou skutečnosti, které se v českém fotbale objevovaly, objevují a objevovat bohužel budou i v budoucnu. Je smutné vidět 2 skvěle bojující týmy s kluky s věkovým průměrem 16-17 let, kterým to jednoduše zkazí "dospělí" lidé okolo, různí funkcionáři, bafuňáři a já nevím, kdo další. Myslím si, že v této věkové kategorii není snadné kluky přesvědčit, aby si v pátek šli brzo lehnout, žili pro tým a chtěli něco dokázat, když jim na říčanské úrovni nemůžete říkat, že budou jednou hrát za Real Madrid. Je to o to smutnější, že jsme si mysleli, že si to s Janovicema rozdáme o postup férově, neboť jsem si v průběhu jara v tomto duchu telefonoval s jejích trenérem, bývalým mezinárodním rozhodčím.... Ale ono je jednodušší se soustředit na ovlivnění zápasu, než pracovat se svým týmem na herním projevu. Bohužel mi přijde, že současný fotbal opravdu nechce mladé lidi přesvědčit, že má cenu ho hrát a mít rád i na krajské úrovni. Nakonec i pro mě jako trenéra tyto zápasy znamenají ztrátu motivace, chuti a síly něco dokázat. Bez úplatkářství se dnes postoupit nedá.
Hodnocení hráčů (1-10), rozestavení 4-2-3-1.
Pančák 7
Vojáček 6 Beneš 8 Adžič 7 Pánek 6 (87.Kamp)
Kotval 7 Vráblík 7
Thümmel 7 Musil 6 Pavlíček 6,5
Pont 6
